You cannot select more than 25 topics
Topics must start with a letter or number, can include dashes ('-') and can be up to 35 characters long.
225 lines
9.0 KiB
TeX
225 lines
9.0 KiB
TeX
%%% Fiktivní kapitola s ukázkami sazby
|
|
|
|
\chapter{Nápověda k~sazbě}
|
|
|
|
\section{Úprava práce}
|
|
|
|
Vlastní text bakalářské práce je uspořádaný hierarchicky do kapitol a podkapitol,
|
|
každá kapitola začíná na nové straně. Text je zarovnán do bloku. Nový odstavec
|
|
se obvykle odděluje malou vertikální mezerou a odsazením prvního řádku. Grafická
|
|
úprava má být v~celém textu jednotná.
|
|
|
|
Práce se tiskne na bílý papír formátu A4. Okraje musí ponechat dost místa na vazbu:
|
|
doporučen je horní, dolní a pravý okraj $25\,\rm mm$, levý okraj $40\,\rm mm$.
|
|
Číslují se všechny strany kromě obálky a informačních stran na začátku práce;
|
|
první číslovaná strana bývá obvykle ta s~obsahem.
|
|
|
|
Písmo se doporučuje dvanáctibodové ($12\,\rm pt$) se standardní vzdáleností mezi řádky
|
|
(pokud píšete ve Wordu nebo podobném programu, odpovídá tomu řádkování $1,5$; v~\TeX{}u
|
|
není potřeba nic přepínat). Pro běžný text používejte vzpřímené patkové písmo.
|
|
Text matematických vět se obvykle tiskne pro zdůraznění skloněným (slanted) písmem,
|
|
není-li k~dispozici, může být zastoupeno kurzívou.
|
|
|
|
Primárně je doporučován jednostranný tisk (příliš tenkou práci lze obtížně svázat).
|
|
Delší práce je lepší tisknout oboustranně a přizpůsobit tomu velikosti okrajů:
|
|
$40\,\rm mm$ má vždy \emph{vnitřní} okraj. Rub titulního listu zůstává nepotištěný.
|
|
|
|
Zkratky použité v textu musí být vysvětleny vždy u prvního výskytu zkratky (v~závorce nebo
|
|
v poznámce pod čarou, jde-li o složitější vysvětlení pojmu či zkratky). Pokud je zkratek
|
|
více, připojuje se seznam použitých zkratek, včetně jejich vysvětlení a/nebo odkazů
|
|
na definici.
|
|
|
|
Delší převzatý text jiného autora je nutné vymezit uvozovkami nebo jinak vyznačit a řádně
|
|
citovat.
|
|
|
|
\section{Jednoduché příklady}
|
|
|
|
Čísla v~českém textu obvykle sázíme v~matematickém režimu s~desetinnou čárkou:
|
|
%%% Bez \usepackage{icomma}:
|
|
% $\pi \doteq 3{,}141\,592\,653\,589$.
|
|
%%% S \usepackage{icomma}:
|
|
$\pi \doteq 3,141\,592\,653\,589$.
|
|
V~matematických textech se považuje za přípustné používat desetinnou tečku
|
|
(pro lepší odlišení od čárky v~roli oddělovače). Numerické výsledky se uvádějí
|
|
s~přiměřeným počtem desetinných míst.
|
|
|
|
Mezi číslo a jednotku patří úzká mezera: šířka stránky A4 činí $210\,\rm mm$, což si
|
|
pamatuje pouze $5\,\%$ autorů. Pokud ale údaj slouží jako přívlastek, mezeru vynecháváme:
|
|
$25\rm mm$ okraj, $95\%$ interval spolehlivosti.
|
|
|
|
Rozlišujeme různé druhy pomlček:
|
|
červeno-černý (krátká pomlčka),
|
|
strana 16--22 (střední),
|
|
$45-44$ (matematické minus),
|
|
a~toto je --- jak se asi dalo čekat --- vložená věta ohraničená dlouhými pomlčkami.
|
|
|
|
V~českém textu se používají \uv{české} uvozovky, nikoliv ``anglické''.
|
|
|
|
% V tomto odstavci se vlnka zviditelňuje
|
|
{
|
|
\def~{{\tt\char126}}
|
|
Na některých místech je potřeba zabránit lámání řádku (v~\TeX{}u značíme vlnovkou):
|
|
u~předložek (neslabičnych, nebo obecně jednopísmenných), vrchol~$v$, před $k$~kroky,
|
|
a~proto, \dots{} obecně kdekoliv, kde by při rozlomení čtenář \uv{škobrtnul}.
|
|
}
|
|
|
|
\section{Matematické vzorce a výrazy}
|
|
|
|
Proměnné sázíme kurzívou (to \TeX{} v~matematickém módu dělá sám, ale
|
|
nezapomínejte na to v~okolním textu a také si matematický mód zapněte).
|
|
Názvy funkcí sázíme vzpřímeně. Tedy například:
|
|
$\var(X) = \E X^2 - \bigl(\E X \bigr)^2$.
|
|
|
|
Zlomky uvnitř odstavce (třeba $\frac{5}{7}$ nebo $\frac{x+y}{2}$) mohou
|
|
být příliš stísněné, takže je lepší sázet jednoduché zlomky s~lomítkem:
|
|
$5/7$, $(x+y)/2$.
|
|
|
|
Nechť
|
|
\[ % LaTeXová náhrada klasického TeXového $$
|
|
\mathbb{X} = \begin{pmatrix}
|
|
\T{\bm x_1} \\
|
|
\vdots \\
|
|
\T{\bm x_n}
|
|
\end{pmatrix}.
|
|
\]
|
|
Povšimněme si tečky za~maticí. Byť je matematický text vysázen
|
|
ve~specifickém prostředí, stále je gramaticky součástí věty a~tudíž je
|
|
zapotřebí neopomenout patřičná interpunkční znaménka. Výrazy, na které
|
|
chceme později odkazovat, je vhodné očíslovat:
|
|
\begin{equation}\label{eq01:Xmat}
|
|
\mathbb{X} = \begin{pmatrix}
|
|
\T{\bm x_1} \\
|
|
\vdots \\
|
|
\T{\bm x_n}
|
|
\end{pmatrix}.
|
|
\end{equation}
|
|
Výraz \eqref{eq01:Xmat} definuje matici $\mathbb{X}$. Pro lepší čitelnost
|
|
a~přehlednost textu je vhodné číslovat pouze ty výrazy, na které se
|
|
autor někde v~další části textu odkazuje. To jest, nečíslujte
|
|
automaticky všechny výrazy vysázené některým z~matematických
|
|
prostředí.
|
|
|
|
Zarovnání vzorců do několika sloupečků:
|
|
\begin{alignat*}{3}
|
|
S(t) &= \pr(T > t), &\qquad t&>0 &\qquad&\text{ (zprava spojitá),}\\
|
|
F(t) &= \pr(T \leq t), &\qquad t&>0 &\qquad&\text{ (zprava spojitá).}
|
|
\end{alignat*}
|
|
|
|
Dva vzorce se spojovníkem:
|
|
\begin{equation}\label{eq01:FS}
|
|
\left.
|
|
\begin{aligned}
|
|
S(t) &= \pr(T > t) \\[1ex]
|
|
F(t) &= \pr(T \leq t)
|
|
\end{aligned}
|
|
\; % zde pomůže ručně vynechat trochu místa
|
|
\right\}
|
|
\quad t>0 \qquad \text{(zprava spojité).}
|
|
\end{equation}
|
|
|
|
Dva centrované nečíslované vzorce:
|
|
\begin{gather*}
|
|
\bm Y = \mathbb{X}\bm\beta + \bm\varepsilon, \\[1ex]
|
|
\mathbb{X} = \begin{pmatrix} 1 & \T{\bm x_1} \\ \vdots & \vdots \\ 1 &
|
|
\T{\bm x_n} \end{pmatrix}.
|
|
\end{gather*}
|
|
Dva centrované číslované vzorce:
|
|
\begin{gather}
|
|
\bm Y = \mathbb{X}\bm\beta + \bm\varepsilon, \label{eq02:Y}\\[1ex]
|
|
\mathbb{X} = \begin{pmatrix} 1 & \T{\bm x_1} \label{eq03:X}\\ \vdots & \vdots \\ 1 &
|
|
\T{\bm x_n} \end{pmatrix}.
|
|
\end{gather}
|
|
|
|
Definice rozdělená na dva případy:
|
|
\[
|
|
P_{r-j}=
|
|
\begin{cases}
|
|
0, & \text{je-li $r-j$ liché},\\
|
|
r!\,(-1)^{(r-j)/2}, & \text{je-li $r-j$ sudé}.
|
|
\end{cases}
|
|
\]
|
|
Všimněte si použití interpunkce v této konstrukci. Čárky a tečky se
|
|
dávají na místa, kam podle jazykových pravidel patří.
|
|
|
|
\begin{align}
|
|
x& = y_1-y_2+y_3-y_5+y_8-\dots = && \text{z \eqref{eq02:Y}} \nonumber\\
|
|
& = y'\circ y^* = && \text{podle \eqref{eq03:X}} \nonumber\\
|
|
& = y(0) y' && \text {z Axiomu 1.}
|
|
\end{align}
|
|
|
|
|
|
Dva zarovnané vzorce nečíslované:
|
|
\begin{align*}
|
|
L(\bm\theta) &= \prod_{i=1}^n f_i(y_i;\,\bm\theta), \\
|
|
\ell(\bm\theta) &= \log\bigl\{L(\bm\theta)\bigr\} =
|
|
\sum_{i=1}^n \log\bigl\{f_i(y_i;\,\bm\theta)\bigr\}.
|
|
\end{align*}
|
|
Dva zarovnané vzorce, první číslovaný:
|
|
\begin{align}
|
|
L(\bm\theta) &= \prod_{i=1}^n f_i(y_i;\,\bm\theta), \label{eq01:L} \\
|
|
\ell(\bm\theta) &= \log\bigl\{L(\bm\theta)\bigr\} =
|
|
\sum_{i=1}^n \log\bigl\{f_i(y_i;\,\bm\theta)\bigr\}. \nonumber
|
|
\end{align}
|
|
|
|
Vzorec na dva řádky, první řádek zarovnaný vlevo, druhý vpravo, nečíslovaný:
|
|
\begin{multline*}
|
|
\ell(\mu,\,\sigma^2) = \log\bigl\{L(\mu,\,\sigma^2)\bigr\} =
|
|
\sum_{i=1}^n \log\bigl\{f_i(y_i;\,\mu,\,\sigma^2)\bigr\}= \\
|
|
= -\,\frac{n}{2}\,\log(2\pi\sigma^2) \,-\,
|
|
\frac{1}{2\sigma^2}\sum_{i=1}^n\,(y_i - \mu)^2.
|
|
\end{multline*}
|
|
|
|
Vzorec na dva řádky, zarovnaný na $=$, číslovaný uprostřed:
|
|
\begin{equation}\label{eq01:ell}
|
|
\begin{split}
|
|
\ell(\mu,\,\sigma^2) &= \log\bigl\{L(\mu,\,\sigma^2)\bigr\} =
|
|
\sum_{i=1}^n \log\bigl\{f(y_i;\,\mu,\,\sigma^2)\bigr\}= \\
|
|
& = -\,\frac{n}{2}\,\log(2\pi\sigma^2) \,-\,
|
|
\frac{1}{2\sigma^2}\sum_{i=1}^n\,(y_i - \mu)^2.
|
|
\end{split}
|
|
\end{equation}
|
|
|
|
\section{Definice, věty, důkazy, \dots}
|
|
|
|
Konstrukce typu definice, věta, důkaz, příklad, \dots je vhodné
|
|
odlišit od okolního textu a~případně též číslovat s~možností použití
|
|
křížových odkazů. Pro každý typ těchto konstrukcí je vhodné mít
|
|
v~souboru s~makry (\texttt{makra.tex}) nadefinované jedno prostředí,
|
|
které zajistí jak vizuální odlišení od okolního textu, tak
|
|
automatické číslování s~možností křížově odkazovat.
|
|
|
|
\begin{definice}\label{def01:1}
|
|
Nechť náhodné veličiny $X_1,\dots,X_n$ jsou definovány na témž
|
|
prav\-dě\-po\-dob\-nost\-ním prostoru $(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$. Pak
|
|
vektor $\bm X = \T{(X_1,\dots,X_n)}$ nazveme \emph{náhodným
|
|
vektorem}.
|
|
\end{definice}
|
|
|
|
\begin{definice}[náhodný vektor]\label{def01:2}
|
|
Nechť náhodné veličiny $X_1,\dots,X_n$ jsou definovány na témž
|
|
pravděpodobnostním prostoru $(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$. Pak
|
|
vektor $\bm X = \T{(X_1,\dots,X_n)}$ nazveme \emph{náhodným
|
|
vektorem}.
|
|
\end{definice}
|
|
Definice~\ref{def01:1} ukazuje použití prostředí pro sazbu definice
|
|
bez titulku, definice~\ref{def01:2} ukazuje použití prostředí pro
|
|
sazbu definice s~titulkem.
|
|
|
|
\begin{veta}\label{veta01:1}
|
|
Náhodný vektor $\bm X$ je měřitelné zobrazení prostoru
|
|
$(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$ do $(\R_n,\,\mathcal{B}_n)$.
|
|
\end{veta}
|
|
|
|
\begin{lemma}[\citealp{Andel07}, str. 29]\label{veta01:2}
|
|
Náhodný vektor $\bm X$ je měřitelné zobrazení prostoru
|
|
$(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$ do $(\R_n,\,\mathcal{B}_n)$.
|
|
\end{lemma}
|
|
\begin{dukaz}
|
|
Jednotlivé kroky důkazu jsou podrobně popsány v~práci \citet[str.
|
|
29]{Andel07}.
|
|
\end{dukaz}
|
|
Věta~\ref{veta01:1} ukazuje použití prostředí pro sazbu matematické
|
|
věty bez titulku, lemma~\ref{veta01:2} ukazuje použití prostředí pro
|
|
sazbu matematické věty s~titulkem. Lemmata byla zavedena v~hlavním
|
|
souboru tak, že sdílejí číslování s~větami.
|