Zahrnuty ukázkové kapitoly z matematické sekce
Zatím jsem v nich jen drobně uklidil: odstranil nepotřebné mezery, upravil odkazy na obrázky apod. Další úpravy budou následovat.master
Martin Mares
9 years ago
parent
40bb7c7433
commit
bc594b2c33
@ -0,0 +1,165 @@
|
||||
%%% Fiktivní kapitola s ukázkami sazby
|
||||
|
||||
\chapter{Sazba matematického textu}
|
||||
|
||||
\section{Několik jednoduchých ukázek}
|
||||
|
||||
%%% Bez \usepackage{icomma}:
|
||||
% Číslo v~matematickém režimu s~desetinnou čárkou: $\pi \doteq 3{,}141\,592\,653\,589$.
|
||||
|
||||
%%% S \usepackage{icomma}:
|
||||
Číslo v~matematickém režimu s~desetinnou čárkou: $\pi \doteq 3,141\,592\,653\,589$.
|
||||
|
||||
Test na hladině 5 \% (mezera mezi 5 a~\%), ale 95\% (není mezera mezi
|
||||
95 a~\%) interval spolehlivosti.
|
||||
|
||||
Platí: $\var(X) = \E X^2 - \bigl(\E X \bigr)^2$.
|
||||
|
||||
\section{Matematické vzorce a výrazy}
|
||||
Nechť
|
||||
\[
|
||||
\mathbb{X} = \begin{pmatrix}
|
||||
\T{\bm x_1} \\
|
||||
\vdots \\
|
||||
\T{\bm x_n}
|
||||
\end{pmatrix}.
|
||||
\]
|
||||
Povšimněme si tečky za~maticí. Byť je matematický text vysázen
|
||||
ve~specifickém prostředí, stále je gramaticky součástí věty a~tudíž je
|
||||
zapotřebí neopomenout patřičná interpunkční znaménka. Výrazy, na které
|
||||
chceme později odkazovat, je vhodné očíslovat:
|
||||
\begin{equation}\label{eq01:Xmat}
|
||||
\mathbb{X} = \begin{pmatrix}
|
||||
\T{\bm x_1} \\
|
||||
\vdots \\
|
||||
\T{\bm x_n}
|
||||
\end{pmatrix}.
|
||||
\end{equation}
|
||||
Výraz \eqref{eq01:Xmat} definuje matici $\mathbb{X}$. Pro lepší čitelnost
|
||||
a~přehlednost textu je vhodné číslovat pouze ty výrazy, na které se
|
||||
autor někde v~další části textu odkazuje. To jest, nečíslujte
|
||||
automaticky všechny výrazy vysázené některým z~matematických
|
||||
prostředí.
|
||||
|
||||
Zarovnání vzorců do několika sloupečků:
|
||||
\begin{alignat*}{3}
|
||||
S(t) &= \pr(T > t), &\qquad t&>0 &\qquad&\text{ (zprava spojitá),}\\
|
||||
F(t) &= \pr(T \leq t), &\qquad t&>0 &\qquad&\text{ (zprava spojitá).}
|
||||
\end{alignat*}
|
||||
|
||||
Dva vzorce se spojovníkem:
|
||||
\begin{equation}\label{eq01:FS}
|
||||
\left.
|
||||
\begin{aligned}
|
||||
S(t) &= \pr(T > t) \\[1ex]
|
||||
F(t) &= \pr(T \leq t)
|
||||
\end{aligned}
|
||||
\right\}
|
||||
\quad t>0 \qquad \text{(zprava spojité).}
|
||||
\end{equation}
|
||||
|
||||
Dva centrované nečíslované vzorce:
|
||||
\begin{gather*}
|
||||
\bm Y = \mathbb{X}\bm\beta + \bm\varepsilon, \\[1ex]
|
||||
\mathbb{X} = \begin{pmatrix} 1 & \T{\bm x_1} \\ \vdots & \vdots \\ 1 &
|
||||
\T{\bm x_n} \end{pmatrix}.
|
||||
\end{gather*}
|
||||
Dva centrované číslované vzorce:
|
||||
\begin{gather}
|
||||
\bm Y = \mathbb{X}\bm\beta + \bm\varepsilon, \label{eq02:Y}\\[1ex]
|
||||
\mathbb{X} = \begin{pmatrix} 1 & \T{\bm x_1} \label{eq03:X}\\ \vdots & \vdots \\ 1 &
|
||||
\T{\bm x_n} \end{pmatrix}.
|
||||
\end{gather}
|
||||
|
||||
Definice rozdělená na dva případy:
|
||||
\[
|
||||
P_{r-j}=
|
||||
\begin{cases}
|
||||
0, & \text{je-li $r-j$ liché},\\
|
||||
r!\,(-1)^{(r-j)/2}, & \text{je-li $r-j$ sudé}.
|
||||
\end{cases}
|
||||
\]
|
||||
Všimněte si použití interpunkce v této konstrukci. Čárky a tečky se
|
||||
dávají na místa, kam podle jazykových pravidel patří.
|
||||
|
||||
\begin{align}
|
||||
x& = y_1-y_2+y_3-y_5+y_8-\dots = && \text{z \eqref{eq02:Y}} \nonumber\\
|
||||
& = y'\circ y^* = && \text{podle \eqref{eq03:X}} \nonumber\\
|
||||
& = y(0) y' && \text {z Axiomu 1.}
|
||||
\end{align}
|
||||
|
||||
|
||||
Dva zarovnané vzorce nečíslované:
|
||||
\begin{align*}
|
||||
L(\bm\theta) &= \prod_{i=1}^n f_i(y_i;\,\bm\theta), \\
|
||||
\ell(\bm\theta) &= \log\bigl\{L(\bm\theta)\bigr\} =
|
||||
\sum_{i=1}^n \log\bigl\{f_i(y_i;\,\bm\theta)\bigr\}.
|
||||
\end{align*}
|
||||
Dva zarovnané vzorce, první číslovaný:
|
||||
\begin{align}
|
||||
L(\bm\theta) &= \prod_{i=1}^n f_i(y_i;\,\bm\theta), \label{eq01:L} \\
|
||||
\ell(\bm\theta) &= \log\bigl\{L(\bm\theta)\bigr\} =
|
||||
\sum_{i=1}^n \log\bigl\{f_i(y_i;\,\bm\theta)\bigr\}. \nonumber
|
||||
\end{align}
|
||||
|
||||
Vzorec na dva řádky, první řádek zarovnaný vlevo, druhý vpravo, nečíslovaný:
|
||||
\begin{multline*}
|
||||
\ell(\mu,\,\sigma^2) = \log\bigl\{L(\mu,\,\sigma^2)\bigr\} =
|
||||
\sum_{i=1}^n \log\bigl\{f_i(y_i;\,\mu,\,\sigma^2)\bigr\}= \\
|
||||
= -\,\frac{n}{2}\,\log(2\pi\sigma^2) \,-\,
|
||||
\frac{1}{2\sigma^2}\sum_{i=1}^n\,(y_i - \mu)^2.
|
||||
\end{multline*}
|
||||
|
||||
Vzorec na dva řádky, zarovnaný na $=$, číslovaný uprostřed:
|
||||
\begin{equation}\label{eq01:ell}
|
||||
\begin{split}
|
||||
\ell(\mu,\,\sigma^2) &= \log\bigl\{L(\mu,\,\sigma^2)\bigr\} =
|
||||
\sum_{i=1}^n \log\bigl\{f(y_i;\,\mu,\,\sigma^2)\bigr\}= \\
|
||||
& = -\,\frac{n}{2}\,\log(2\pi\sigma^2) \,-\,
|
||||
\frac{1}{2\sigma^2}\sum_{i=1}^n\,(y_i - \mu)^2.
|
||||
\end{split}
|
||||
\end{equation}
|
||||
|
||||
\section{Definice, věty, důkazy, \dots}
|
||||
|
||||
Konstrukce typu definice, věta, důkaz, příklad, \dots je vhodné
|
||||
odlišit od okolního textu a~případně též číslovat s~možností použití
|
||||
křížových odkazů. Pro každý typ těchto konstrukcí je vhodné mít
|
||||
v~hlavním souboru (\texttt{BcPrace.tex}) nadefinované jedno prostředí,
|
||||
které zajistí jak vizuální odlišení od okolního textu, tak
|
||||
automatickou tvorbu čísel s~možností křížově odkazovat.
|
||||
|
||||
\begin{definice}\label{def01:1}
|
||||
Nechť náhodné veličiny $X_1,\dots,X_n$ jsou definovány na témž
|
||||
prav\-dě\-po\-dob\-nost\-ním prostoru $(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$. Pak
|
||||
vektor $\bm X = \T{(X_1,\dots,X_n)}$ nazveme \emph{náhodným
|
||||
vektorem}.
|
||||
\end{definice}
|
||||
|
||||
\begin{definice}[náhodný vektor]\label{def01:2}
|
||||
Nechť náhodné veličiny $X_1,\dots,X_n$ jsou definovány na témž
|
||||
pravděpodobnostním prostoru $(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$. Pak
|
||||
vektor $\bm X = \T{(X_1,\dots,X_n)}$ nazveme \emph{náhodným
|
||||
vektorem}.
|
||||
\end{definice}
|
||||
Definice~\ref{def01:1} ukazuje použití prostředí pro sazbu definice
|
||||
bez titulku, definice~\ref{def01:2} ukazuje použití prostředí pro
|
||||
sazbu definice s~titulkem.
|
||||
|
||||
\begin{veta}\label{veta01:1}
|
||||
Náhodný vektor $\bm X$ je měřitelné zobrazení prostoru
|
||||
$(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$ do $(\R_n,\,\mathcal{B}_n)$.
|
||||
\end{veta}
|
||||
|
||||
\begin{lemma}[\citealp{Andel07}, str. 29]\label{veta01:2}
|
||||
Náhodný vektor $\bm X$ je měřitelné zobrazení prostoru
|
||||
$(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$ do $(\R_n,\,\mathcal{B}_n)$.
|
||||
\end{lemma}
|
||||
\begin{dukaz}
|
||||
Jednotlivé kroky důkazu jsou podrobně popsány v~práci \citet[str.
|
||||
29]{Andel07}.
|
||||
\end{dukaz}
|
||||
Věta~\ref{veta01:1} ukazuje použití prostředí pro sazbu matematické
|
||||
věty bez titulku, lemma~\ref{veta01:2} ukazuje použití prostředí pro
|
||||
sazbu matematické věty s~titulkem. Lemmata byla zavedena v~hlavním
|
||||
souboru tak, že sdílejí číslování s~větami.
|
||||
@ -0,0 +1,43 @@
|
||||
%%% Fiktivní kapitola s ukázkami citací
|
||||
|
||||
\chapter{Odkazy na literaturu}
|
||||
|
||||
Odkazy na literaturu vytváříme nejlépe pomocí příkazů
|
||||
\texttt{{\textbackslash}citet}, \texttt{{\textbackslash}citep} atp.
|
||||
(viz {\LaTeX}ový balíček \textsf{natbib}) a~následného použití
|
||||
Bib{\TeX}u. V~matematickém textu obvykle odkazujeme stylem \uv{Jméno
|
||||
autora/autorů (rok vydání)}, resp. \uv{Jméno autora/autorů [číslo
|
||||
odkazu]}. V~českém/slovenském textu je potřeba se navíc vypořádat
|
||||
s~nutností sklo\v{n}ovat jméno autora, respektive přechylovat jméno
|
||||
autorky. Je potřeba mít na paměti, že standardní příkazy
|
||||
\texttt{{\textbackslash}citet}, \texttt{{\textbackslash}citep}
|
||||
produkují referenci se jménem autora/autorů v~prvním pádě a~jména
|
||||
autorek jsou nepřechýlena.
|
||||
|
||||
\section{Několik ukázek}
|
||||
|
||||
Mezi nejvíce citované statistické články patří práce Kaplana a~Meiera a~Coxe
|
||||
\citep{KaplanMeier58, Cox72}. \citet{Student08} napsal článek o~t-testu.
|
||||
|
||||
Prof. Anděl je autorem učebnice matematické statistiky
|
||||
\citep[viz][]{Andel98}. Teorii odhadu se věnuje práce
|
||||
\citet{LehmannCasella98}. V~případě odkazů na specifickou informaci
|
||||
(definice, důkaz, \dots) uvedenou v~knize bývá užitečné uvést
|
||||
specificky číslo kapitoly, číslo věty atp. obsahující požadovanou
|
||||
informaci, např. viz \citet[Věta 4.22]{Andel07} nebo \citep[viz][Věta
|
||||
4.22]{Andel07}.
|
||||
|
||||
Mnoho článků je výsledkem spolupráce celé řady osob. Při odkazování
|
||||
v~textu na článek se třemi autory obvykle při prvním výskytu uvedeme
|
||||
plný seznam: \citet*{DempsterLairdRubin77} představili koncept EM
|
||||
algoritmu. Respektive: Koncept EM algoritmu byl představen v~práci
|
||||
Dempstera, Lairdové a~Rubina \citep*{DempsterLairdRubin77}. Při každém
|
||||
dalším výskytu již používáme zkrácenou verzi:
|
||||
\citet{DempsterLairdRubin77} nabízejí též několik příkladů použití EM
|
||||
algoritmu. Respektive: Několik příkladů použití EM algoritmu lze
|
||||
nalézt též v~práci Dempstera a~kol. \citep{DempsterLairdRubin77}.
|
||||
|
||||
U~článku s~více než třemi autory odkazujeme vždy zkrácenou formou:
|
||||
První výsledky projektu ACCEPT jsou uvedeny v~práci Genbergové a~kol.
|
||||
\citep{Genberget08}. V~textu \emph{nenapíšeme}: První výsledky
|
||||
projektu ACCEPT jsou uvedeny v~práci \citet*{Genberget08}.
|
||||
@ -0,0 +1,170 @@
|
||||
%%% Fiktivní kapitola s ukázkami tabulek, obrázků a kódu
|
||||
|
||||
\chapter{Tabulky, obrázky, softwarový kód}
|
||||
|
||||
Používání tabulek a grafů v~odborném textu má některá společná
|
||||
pravidla a~některá specifická. Tabulky a grafy neuvádíme přímo do
|
||||
textu, ale umístíme je buď na samostatné stránky nebo na vyhrazené
|
||||
místo v~horní nebo dolní části běžných stránek. \LaTeX\ se o~umístění
|
||||
plovoucích grafů a tabulek postará automaticky. Každý graf a tabulku
|
||||
očíslujeme a umístíme pod ně legendu. Legenda má popisovat obsah grafu
|
||||
či tabulky tak podrobně, aby jim čtenář rozuměl bez důkladného
|
||||
studování textu práce. Na každou tabulku a graf musí být v~textu odkaz
|
||||
pomocí jejich čísla. Na příslušném místě textu pak shrneme ty
|
||||
nejdůležitější závěry, které lze z~tabulky či grafu učinit. Text by
|
||||
měl být čitelný a srozumitelný i~bez prohlížení tabulek a grafů a
|
||||
tabulky a grafy by měly být srozumitelné i~bez podrobné četby textu.
|
||||
Na tabulky a grafy odkazujeme pokud možno nepřímo v~průběhu běžného
|
||||
toku textu; místo \emph{\uv{Tabulka~\ref{tab03:Nejaka} ukazuje, že
|
||||
muži jsou v~průměru o~$9,9$ kg těžší než ženy}} raději napíšeme
|
||||
\emph{\uv{Muži jsou o~$9,9$ kg těžší než ženy (viz
|
||||
Tabulka~\ref{tab03:Nejaka})}}.
|
||||
|
||||
\section{Tabulky}
|
||||
|
||||
\begin{table}[b!]
|
||||
|
||||
\centering
|
||||
%%% Tabulka používá následující balíčky:
|
||||
%%% - booktabs (\toprule, \midrule, \bottomrule)
|
||||
%%% - dcolumn (typ sloupce D: vycentrovaná čísla zarovnaná na
|
||||
%%% desetinnou čárku
|
||||
%%% Všimněte si, že ve zdrojovém kódu jsou desetinné tečky, ale
|
||||
%%% tisknou se čárky.
|
||||
%%% Dále používáme příkazy \pulrad a \mc definované v BcPrace.tex
|
||||
|
||||
\begin{tabular}{l@{\hspace{1.5cm}}D{.}{,}{3.2}D{.}{,}{1.2}D{.}{,}{2.3}}
|
||||
\toprule
|
||||
& \mc{} & \mc{\textbf{Směrod.}} & \mc{} \\
|
||||
\pulrad{\textbf{Efekt}} & \mc{\pulrad{\textbf{Odhad}}} & \mc{\textbf{chyba}$^a$} &
|
||||
\mc{\pulrad{\textbf{P-hodnota}}} \\
|
||||
\midrule
|
||||
Abs. člen & -10.01 & 1.01 & \mc{---} \\
|
||||
Pohlaví (muž) & 9.89 & 5.98 & 0.098 \\
|
||||
Výška (cm) & 0.78 & 0.12 & <0.001 \\
|
||||
\bottomrule
|
||||
\multicolumn{4}{l}{\footnotesize \textit{Pozn:}
|
||||
$^a$ Směrodatná chyba odhadu metodou Monte Carlo.}
|
||||
\end{tabular}
|
||||
|
||||
\caption{Maximálně věrohodné odhady v~modelu M.}\label{tab03:Nejaka}
|
||||
|
||||
\end{table}
|
||||
|
||||
U~\textbf{tabulek} se doporučuje dodržovat následující pravidla:
|
||||
\begin{compactitem} %% vyžaduje balík paralist
|
||||
\item Vyhýbat se svislým linkám. Silnějšími vodorovnými linkami
|
||||
oddělit tabulku od okolního textu včetně legendy, slabšími
|
||||
vodorovnými linkami oddělovat záhlaví sloupců od těla tabulky a
|
||||
jednotlivé části tabulky mezi sebou. V~\LaTeX u tuto podobu tabulek
|
||||
implementuje balík \texttt{booktabs}. Chceme-li výrazněji oddělit
|
||||
některé sloupce od jiných, vložíme mezi ně větší mezeru.
|
||||
\item Neměnit typ, formát a význam obsahu políček v~tomtéž sloupci
|
||||
(není dobré do téhož sloupce zapisovat tu průměr onde procenta).
|
||||
\item Neopakovat tentýž obsah políček mnohokrát za sebou. Máme-li
|
||||
sloupec \textit{Rozptyl}, který v~prvních deseti řádcích obsahuje
|
||||
hodnotu 0.5 a v~druhých deseti řádcích hodnotu 1.5, pak tento
|
||||
sloupec raději zrušíme a vyřešíme to jinak. Například můžeme tabulku
|
||||
rozdělit na dvě nebo do ní vložit popisné řádky, které informují
|
||||
o~nějaké proměnné hodnotě opakující se v~následujícím oddíle tabulky
|
||||
(např. \emph{\uv{Rozptyl $=$ 0.5}} a níže \emph{\uv{Rozptyl $=$
|
||||
1.5}}).
|
||||
\item Čísla v~tabulce zarovnávat na desetinnou tečku.
|
||||
\item V~tabulce je někdy potřebné používat zkratky, které se jinde
|
||||
nevyskytují. Tyto zkratky můžeme vysvětlit v~legendě nebo
|
||||
v~poznámkách pod tabulkou. Poznámky pod tabulkou můžeme využít i
|
||||
k~podrobnějšímu vysvětlení významu některých sloupců nebo hodnot.
|
||||
\end{compactitem}
|
||||
|
||||
\section{Obrázky}
|
||||
|
||||
Několik rad týkajících se obrázků a grafů.
|
||||
\begin{compactitem}
|
||||
\item Graf by měl být vytvořen ve velikosti, v~níž bude použit
|
||||
v~práci. Zmenšení příliš velkého grafu vede ke špatné čitelnosti
|
||||
popisků.
|
||||
\item Osy grafu musí být řádně popsány ve stejném jazyce, v~jakém je
|
||||
psána práce (absenci diakritiky lze tolerovat). Kreslíme-li graf
|
||||
hmotnosti proti výšce, nenecháme na nich popisky \texttt{ht} a
|
||||
\texttt{wt}, ale osy popíšeme \emph{Výška [cm]} a~\emph{Hmotnost
|
||||
[kg]}. Kreslíme-li graf funkce $h(x)$, popíšeme osy $x$ a $h(x)$.
|
||||
Každá osa musí mít jasně určenou škálu.
|
||||
\item Chceme-li na dvourozměrném grafu vyznačit velké množství bodů,
|
||||
dáme pozor, aby se neslily do jednolité černé tmy. Je-li bodů mnoho,
|
||||
zmenšíme velikost symbolu, kterým je vykreslujeme, anebo vybereme
|
||||
jen malou část bodů, kterou do grafu zaneseme. Grafy, které obsahují
|
||||
tisíce bodů, dělají problémy hlavně v~elektronických dokumentech,
|
||||
protože výrazně zvětšují velikost souborů.
|
||||
\item Budeme-li práci tisknout černobíle, vyhneme se používání barev.
|
||||
Čáry roz\-li\-šu\-je\-me typem (plná, tečkovaná, čerchovaná,\ldots), plochy
|
||||
dostatečně roz\-díl\-ný\-mi intensitami šedé nebo šrafováním. Význam
|
||||
jednotlivých typů čar a~ploch vysvětlíme buď v~textové legendě ke
|
||||
grafu anebo v~grafické legendě, která je přímo součástí obrázku.
|
||||
\end{compactitem}
|
||||
|
||||
Pomocí příkazu \texttt{{\textbackslash}psfrag} lze nahrazovat části
|
||||
\textsf{ps/eps} souborů (typicky popisky v~obrázcích) libovolnou
|
||||
kombinací {\LaTeX}ových příkazů, jak ukazují následující příklady.
|
||||
|
||||
\section{Softwarový kód}
|
||||
|
||||
Softwarový kód, resp. výstupy z~počítačových programů (je-li potřeba
|
||||
je v~práci uvádět) je vhodné odlišit od ostatního textu. Jednou
|
||||
z~možností je použití {\LaTeX}o\-vé\-ho balíčku \texttt{fancyvrb}
|
||||
(fancy verbatim), pomocí něhož je v~souboru \texttt{BcPrace.tex}
|
||||
nadefinováno prostředí \texttt{code}. Pomocí něho lze vytvořit
|
||||
např. následující ukázky.
|
||||
\begin{code}
|
||||
> mean(x)
|
||||
[1] 158.90
|
||||
> objekt$prumer
|
||||
[1] 158.90
|
||||
\end{code}
|
||||
%$
|
||||
Menší písmo:
|
||||
\begin{code}[fontsize=\footnotesize]
|
||||
> mean(x)
|
||||
[1] 158.90
|
||||
> objekt$prumer
|
||||
[1] 158.90
|
||||
\end{code}
|
||||
%$
|
||||
Bez rámečku:
|
||||
\begin{code}[frame=none]
|
||||
> mean(x)
|
||||
[1] 158.90
|
||||
> objekt$prumer
|
||||
[1] 158.90
|
||||
\end{code}
|
||||
%$
|
||||
Užší rámeček:
|
||||
\begin{code}[xrightmargin=20em]
|
||||
> mean(x)
|
||||
[1] 158.90
|
||||
> objekt$prumer
|
||||
[1] 158.90
|
||||
\end{code}
|
||||
%$
|
||||
|
||||
\begin{figure}[p]\centering
|
||||
\includegraphics[width=6in, height=6in]{../img/ukazka-obr01}
|
||||
%% příponu není potřeba explicitně uvádět, latex automaticky hledá
|
||||
%% ps/eps, pdflatex automaticky hledá pdf psfrag funguje pouze s
|
||||
%% ps/eps obrázky
|
||||
\caption{Náhodný výběr z~rozdělení $\mathcal{N}_2(\boldsymbol{0},\,I)$.}
|
||||
\label{obr03:Nvyber}
|
||||
|
||||
\end{figure}
|
||||
|
||||
\begin{figure}[p]\centering
|
||||
\includegraphics[width=6in, height=6in]{../img/ukazka-obr02}
|
||||
\caption{Hustoty několika normálních rozdělení.}
|
||||
\label{obr03:Nhust}
|
||||
\end{figure}
|
||||
|
||||
\begin{figure}[p]\centering
|
||||
\includegraphics[width=6in, height=8.5in]{../img/ukazka-obr03}
|
||||
\caption{Hustoty několika normálních rozdělení.}
|
||||
\label{obr03:Nhust:podruhe}
|
||||
|
||||
\end{figure}
|
||||
@ -1,6 +0,0 @@
|
||||
\chapter{Název první kapitoly}
|
||||
|
||||
\section{Název první podkapitoly v první kapitole}
|
||||
|
||||
\section{Název druhé podkapitoly v první kapitole}
|
||||
|
||||
@ -1,6 +0,0 @@
|
||||
\chapter{Název druhé kapitoly}
|
||||
|
||||
\section{Název první podkapitoly v druhé kapitole}
|
||||
|
||||
\section{Název druhé podkapitoly v druhé kapitole}
|
||||
|
||||
Binary file not shown.
Binary file not shown.
Binary file not shown.
Loading…
Reference in New Issue